Jel jsem okolo Prostějova, když se zrovna skládal nový tým, říká první posila do útoku Juraj Jurík
Jel jsem okolo Prostějova, kde se zrovna skládal nový tým, měl jsem štěstí. (smích, pozn.red.) Ale teď vážně. Skončil mi tříletý kontrakt ve Skalici a chtěl jsem se vrátit zpět do Česka.
Co hrálo největší roli, že jste kývnul na nabídku Jestřábů?
Asi to bylo osobní setkání s panem Luňákem, který mi představil svůj projekt. Nabídka mě příjemně překvapila.
Jste již pátou oficiální posilou Jestřábů před novou sezónou, co říkáte projektu, který se v Prostějově rodí?
Je to krásná vize i projekt. Jsem plný očekávání, jak se to vše bude vyvíjet, protože už dlouho tady u nás nikdo nic takového nevymyslel. Zatím, co bylo řečeno, tak bylo i splněno. Těším se na začátek sezony.
Na rozdíl od jiných spoluhráčů – nových posil, máte celkem bohaté zkušenosti se seniorským hokejem. Které angažmá Vám dalo zatím nejvíce ?
Poprvé jsem nakoukl do seniorské soutěže krátce v dresu Vsetína, kde jsem si stihl osahat, jak to chodí ve druhé lize. Nejvíce mi asi dalo působení ve Skalici, ale jak to chodí ve velkém klubu jsem poznal ve Slovanu Bratislava.
Jakou formou do Prostějova přicházíte? Popřípadě, kdo je vaším mateřským klubem?
Ze Skalice jsem se v podstatě vrátil do mateřského týmu, PSG Zlín. Na hostování přicházím do Prostějova.
Uvědomuji si to, ale zároveň doufám, že je to krok vpřed. Mám sen jako všichni ostatní v týmu, zahrát si nejvyšší českou soutěž. Proto působení v dresu Jestřábů neberu jako krok zpět v mé kariéře.
Máte zkušenosti s hokejem na Slovensku. Nejen ekonomická ale i sportovní stránka, tak maličko pokulhává za Českem, je tomu tak?
Asi bych lhal, kdybych řekl, že to tak není. Na Slovensku jsou v podstatě jen dva kluby, které jsou finančně stabilní. Prvních 4-5 týmů by se mohlo zařadit do spodních pater české extraligy, nebo na špici první ligy. Za tímto názorem si stojím.
Ve Skalici jste působil v jednom týmu se Žigmundem Pálffym? Zřejmě jste od něj pobral spoustu zkušeností, jaké to je hrát v jednom týmu s legendou slovenského hokeje?
Je to zážitek na celý život. Žigo je genius na ledě a mimo něj jde o normálního člověka, jako jsme my všichni ostatní. Dá se od něj ledacos zpozorovat, ale Pálffy je prostě jen jeden. Na to kolik mu je let, bylo fascinující sledovat jakou má stále chuť do hokeje.
Tým povede trenér Josef Málek. Znal jste dříve tohoto trenéra, který svoji kariéru spojil výhradně s Moravou?
Trenéra jsem osobně poprvé poznal až na setkání týmu v Prostějově.
Vedení klubu razí individuální letní přípravu, vyhovuje Vám tento model?
Poprvé v kariéře trénuju individuálně. Je to něco jiného, než práce v kolektivu. Člověk si řídí čas sám což je možná výhoda, ale chybí kolektivní rivalita a určité odlehčování situací, jako je např. fotbálek a podobné srandy.
„Žigo je genius na ledě a mimo něj jde o normálního člověka, jako jsme my všichni ostatní. Dá se od něj ledacos zpozorovat, ale Pálffy je prostě jen jeden!“
Jestřábi chtějí hrát mezi nejlepšími celky soutěže, nebojíte se případného neúspěchu?Kdybych se bál, tak do toho nejdu. Uvědomuji si, že to nebude vůbec lehká práce. Druhé lize jsem věnoval v minulých letech poměrně velkou pozornost. Jen čas ukáže, jak se tým dokáže vykrystalizovat. Myslím, že skupina Východ měla v předchozí sezóně největší kvalitu ve druhé lize.
Tým měl první oficiální sraz v květnu. Jaké jste měl z toho pocity?
Pocity mám zatím jen ty nejlepší. V rámci společného obědu jsem poznal krátce kolektiv i vedení.
Pokud byste se měl fanouškům představit. Co je Vaší největší předností a kde naopak tlačí bota?
Předností je především bruslení, zarputilost a bojovnost. Kde mě tlačí bota, by mohl říci nejlépe můj otec, momentálně trenér PSG. On by dokázal popsat určitě celý list papíru. (smích, pozn.red.) Pokud mě někde tlačí bota, tak doufám, že to nepůjde poznat a splním všechna očekávání s kterými přicházím do Prostějova.
