Po minulé sezóně se mi ozvalo vedení Jestřábů. Poté co mi Olomouc nepředložila prodloužení smlouvy, jsme se mohli začít bavit konkrétně.
Čím nejvíce Vás přesvědčil managment LHK?
Nejvíce na mě zapůsobila schůzka vedení s nově se rodícím týmem, kde byly předneseny cíle a vize klubu do budoucna. Velmi mě zaujal tento projekt a jsem rád, že mohu být jeho součástí. Což trochu zní jako prázdná fráze, ale u mě tomu tak doopravdy je.
Patříte mezi typické, prvoligové obránce. Jestřábi hlásí útok na 1.ligu, věříte v postup?
Samozřejmě, že věřím. Bez víry toho člověk podle mě moc nedosáhne.
S trenérem jsme se o tomto zatím nebavili a upřímně řečeno mě je jedno, jestli budu první nebo pátý. Chci být co nejvíce prospěšný mužstvu, chci, abychom vyhrávali a aby mě hokej bavil.
Pokud byste měl vybrat z přípravy ten nejlepší zápas, jaký by to byl?
Za zatím nejpovedenější zápas bych označil utkání s Žilinou. Byl to rychlý hokej s kvalitním soupeřem s vítěznou tečkou. Navíc jsme brali díky tomuto vítězství 3. místo na turnaji o pohár RT Torax.
Vy sám máte zkušenosti z české nejvyšší soutěže. Odehrál jste 31 zápasů za Vsetín. Čím to, že se nepodařilo v nejvyšší české soutěži usadit na stálo?
Naskočil jsem do extraligy někdy v 19 letech ve Vsetíně a poté co tam extraliga neslavně skončila, jsem v ní příležitost už zatím nedostal.
Zázemí je na vynikající úrovni, vyladěné někdy do nejmenšího detailu. Kdybych to měl přirovnat k něčemu, co jsem zažil, tak jedině asi k právě k výše jmenovanému Vsetínu.
Fanoušci zatím hokej v nové sezóně doslova hltají, dokazuje to i návštěvnost na domácích zápasech. Co říkáte atmosféře na stadionu během přípravy?
Atmosféra na prozatímních zápasech naznačuje, že o hokej je v Prostějově zájem. Já jen doufám, že diváci se budou s dalšími zápasy nabalovat, bude jich přibývat a poženou nás za dalšími výhrami.
Trenér Josef Málek Vás, dle týdenního programu, nešetří. Jak zvládáte zatím náročnou zátěž?
Zvládnout se to dá. Na konci týdne je člověk docela unavený, ale to k hokejovému srpnu prostě patří.
Jak již jsem zmínil, v týmu jste jeden z nejstarších. Neslýcháte nějaké narážky od spoluhráčů?
Je to pro mě něco nového, do teď jsem byl v týmu vždy spíše mezi mladými. Najednou mi občas někdo řekne táto apod. (úsměv). Ale to je v pohodě, já se starý necítím a ani tak nevypadám.
Michale, díky za rozhovor a ať se v Prostějově daří!