Mám velké očekávání, jak od sebe, tak od týmu, hlásí posila mezi tři tyče Juraj Šimboch
Prostějov hledal brankáře, já jsem působil v Třinci a tyto dvě města jsou od sebe celkem blízko. Kluby se dohodly a nyní uvidíme, jestli ještě někdo přijde. Já potřebuji chytat, takže jsme moc rád, že jsem dostal šanci tady v Prostějově, chci se zlepšovat a nabírat zkušenosti.
Pro prostějovské fanoušky jste poměrně neznámou osobností. Můžete se příznivcům představit a říci, co máte v hokeji již za sebou?
Jsem odchovanec HK Nitra. Tam jsem absolvoval mládežnické kategorie. V reprezentaci Slovenska jsem prošel od šestnáctky až po dvacítku. Byl jsem v projektu Orange 20, na mistrovství světa dvacítek. Sezónu jsem strávil v A-týmu Nitry v extralize. Tady jsem se potkal s Lubomírem Vosátkem, takže se známe. Poté jsem zamířil do Třince, kde jsem chytal juniorku a chvíle nakukoval do A-týmu. Loni jsem pak byl v 1. lize v Berouně.
Co očekáváte od angažmá v Prostějově? Jestřábi jsou nováčkem v 1. lize, tým se trochu obměnil přes léto…
Hrozně se těším, kolektiv tady vypadá velice dobře, dlouho jsem takovou partu nezažil. Mám velké očekávání, jak celkově, tak od sebe. Doufám, že se budu moci poprat o dobrou pozici a zároveň pomoci Prostějovu. Budeme chtít hrát co nejvýše v 1. lize.
Brankářskou dvojici vytvoříte společně s Ondřejem Kociánem, který v Prostějově chytal v loňské sezóně jako jednička. Znáte se s tímto, také mladým brankářem?
Neznáme se vůbec. Nemluvili jsme spolu ještě. Pamatuji si jej jenom, jak jsme hráli baráž v Berouně, tak Ondra vlastně chytal za Prostějov. Doufám, že vytvoříme dobrý tandem a budeme spolu vycházet.
Prostějov je od loňské sezóny známý tím, že na hráče je tu všeobecně vyvíjen velký tlak. Slyšel jste už něco, respektive jste připraven na důležitou pozici?
Brankáři jsou všeobecně pod velkým tlakem, ať je to kdekoliv. Třeba v Třinci jsou ambice jen ty největší, neočekává se tam nic jiného než titul. Takže pokud chci někdy působit v extralize, musím být připravený. Tlaku se nebojím a věřím tomu, že budu dobře připravený.
Jestřábi mají velkou podporu ve fanoušcích. Hokej je ve městě nejoblíbenějším sportem, návštěvnost na utkáních je vysoká. Víte už něco o bouřlivé atmosféře, která doprovází zápasy Hanáků ?
Velmi se na fanoušky těším. V Berouně moc diváku nechodilo, ale jsem zvyklý z Nitry, kde lidi chodí i když se nedaří. Hodně se těším a doufám, že bude dobrá odezva a já budu dělat vše proto, aby lidé byli spokojeni.
Jak už jsem řekl, tak Lubomíra Vosátka z Nitry. Loni na začátku sezóny krátce působil v Berouně Marek Indra, s ním se taky známe. Jsem tady dva dny, takže už jsme se seznámili s celou kabinou a můžu skutečně říct, že je tu super parta.
Vím, že z letní přípravy toho zatím asi moc nejde poznat, nicméně co říkáte na podmínky a zázemí, které tady v Prostějově je?
V 1.lize by určitě hodně týmu chtělo mít takové zázemí, jaké je tady v Prostějově. Takže i po této stránce je to super.
V úvodu našeho rozhovoru jste zmínil účast na mistrovství světa hráčů do 20 v Calgary a Edmontonu na přelomu roku 2011-2012. Co Vám tento, velmi prestižní šampionát, dal v kariéře?
Viděl jsem rozdíl mezi světovým a slovenským mládežnickým hokejem. Na mistrovství jsem zjistil, že musím na sobě hodně pracovat, a následně jsem se po šampionátu rozhodl odejít do zahraničí. Když přišla nabídka z Třince tak jsem neváhal. Chtěl bych se tady zdokonalit ve všem. Mistrovství mi dalo hodně těžkých zápasů, byl jsem zvyklý vždy na hodně střel. V reprezentaci byl i velký tlak, takže jsem na to zvyklý.
Opravdu je takový rozdíl v práci s mládeží na Slovensku a v Česku?
Práce ve špičkových týmech v České republice je na jiné úrovni. Zkusil jsem si juniorku v Třinci i jiné soutěže, se Slovenskem se to nedá moc srovnat. I tady v Prostějově například tréninky v létě nám vede kondiční trenér, což také na Slovensku moc nefunguje.
Slovensko má v mládežnických kategoriích projekt „Orange 20“ a nyní už i slovenská osmnáctka hraje 1.ligu mužů? Když jsem byl letos na MS osmnáctek ve Finsku, tak většina Slováku si to pochvaluje. Jste i Vy stejného názoru?
Určitě, sám jsem chytal v Orange 20 dvě sezóny a co se mládežnického hokeje týče, je to cesta pro mladé hráče. Nyní jsme v Česku a říkám, jsem rád, že jsem si českou juniorku zkusil a nyní i muže.
