Článek
1. 11. 2014

První liga je o síle a zkušenostech, porovnává juniorský hokej s mužským Jakub Matyáš

V prostějovské sestavě se od utkání s Havlíčkovým Brodem pravidelně objevuje Jakub Matyáš, který v letošním ročníku působil v juniorském celku Třince. Tento vytáhlý obránce, který loni stihl odehrát 5 zápasů za Oceláře v extralize a k tomu nasbíral dalších 5 utkání v dresech Přerova a Nového Jičína ve 2. lize, nyní sbírá další cenné zkušenosti v Prostějově. Jakuba jsme si pozvali k rozhovoru, ve kterém tento sympatický mladík vzpomíná třeba právě na loňskou krátkou anabázi v mužské extralize.

Dobrý den Kubo, jste poměrně mladým hráčem. Mohl byste se úvodem našim fanouškům představit? Co všechno jako hokejista již máte za sebou?

Tak své první hokejové kroky jsem začal v Přerově a až na 2 roky v Olomouci jsem zde strávil všechny mládežnické kategorie. V mladším dorostu jsem přestoupil do Karlových Varů, ve kterých jsem strávil 4 roky. Loni jsem odešel na hostování do Třinec kde jsem už zůstal a nyní bojuji o místo v A-týmu Třince.

Před příchodem do Prostějova jste v letošní sezoně hrál za Třinec extraligu juniorů. Jaký je pro Vás největší rozdíl mezi těmito dvěma soutěžemi A jak zvládáte přechod z jedné do druhé?

Určitě je rozdíl hlavně v silovém pojetí hry. Myslím si, že 1. liga je oproti juniorce jiná hlavně v síle a zkušenostech hráčů. Pro mě je jenom dobře, že zde můžu hrát a nasbírat cenné zkušenosti.

Za Jestřáby jste odehrál prozatím tři soutěžní utkání. Jak jste se svým výkonem spokojený a jak Vás přijali spoluhráči? Co je potřeba zlepšovat?

Myslím si, že jsem určitě nezklamal, ale pořád je co zlepšovat. V kabině mě kluci přijali velmi dobře a s ničím nebyl problém.

Sobotní derby se Šumperkem bylo velmi vypjaté a bojovalo se až do poslední vteřiny. Jak jste vnímal atmosféru na stadionu? S jakou taktikou jste do utkání vstupovali?

S Šumperkem to byl dost těžký zápas s řadou osobních soubojů, někdy až za hranicí pravidel. Je škoda, že jsme tak dobře rozehraný zápas nedovedli až do vítězného konce. Přišel plný stadion a před takovou atmosférou je vždy skvělé hrát.

V loňské sezoně jste naskočil v dresu třineckých Ocelářů k jednomu utkání v základní části mužské extraligy, čtyři duely jste pak absolvoval následně i v play-off. Jaké to pro Vás byly zápasy a jak na ně jako junior vzpomínáte?

Jako junior jsem dostal šanci a snažil jsem se ji naplno využít a nezklamat. Na tyto chvíle vzpomínám moc rád. Bylo to pro mě něco neskutečného zahrát si po boku takových hráčů a ještě k tomu v play off. Za tuhle zkušenost jsem opravdu vděčný.

Nyní z jiného soudku, jak se Vám líbí Prostějov jako město? Měl jste již s Prostějovem v minulosti někdy tu čest?

S Prostějovem jako městem jsem zatím neměl možnost se víc poznat. Ale na prostějovském zimáku jsem už toho odehrál spoustu vzhledem k vzdálenosti od Přerova.

Jaké jsou Vaše osobní hokejové cíle, ať už pro letošní ročník, tak i s výhledem do budoucnosti?

Já se zaměřuju pouze na blízkou budoucnost a od toho se pak dále můžou odvíjet další kroky. Mým prvotním cílem je se propracovat do základní sestavy A-týmu Třince. K tomu by mi měli dopomoci zápasové zkušenosti a herní vytíženost zde v Prostějově. Tak k tomu také musím přistupovat a v Prostějově odevzdat maximum.

Chtěl byste závěrem našeho rozhovoru něco vzkázat našim fanouškům a čtenářům?

Všem fanouškům bych chtěl poděkovat za podporu a vzkázat jim, že budeme bojovat.