Lukáš Duba oficiálně ukončil hráčskou kariéru, u týmu však zůstává v roli kustoda
Už je to tak, hráčská kariéra mi skončila. Dostal jsme možnost zůstat v Prostějově, už ne na hráčské pozici, ale jako kustod. Rozhodování to nebylo jednoduché, ale nakonec jsem se po dlouhém přemýšlení a rozhodování zlomil a jdu do toho. Takže v klubu zůstávám.
Hrál jste si s myšlenkou konce kariéry již během sezóny 2014/2015?
Během sezóny jsem nad tím nepřemýšlel, nicméně musím se přiznat, občas mi to hlavou proběhlo, že po sezóně by již mohl být konec.
V Prostějově jste strávil posledních šest sezón v kuse, pět ve 2.lize, jednu prvoligovou. Můžete se ohlédnout za svým působením a jednotlivé sezóny rozebrat?
Šest let je dlouhá doba a jednotlivé sezóny asi nerozeberu. Ale musím říct, že jsem tady zažil snad vše, co v hokeji je i není možné. Potkal jsem tady hodně kamarádů a známých lidí, ale i lidi, které už vidět nemusím…
Když se ještě vrátíme k poslední prvoligové sezóně, kterou Jestřábi zachránili ve skupině play-out, kde podle Vás byly největší body neúspěchu tohoto ročníku?
Největší problém týmu bych viděl v nezkušenosti a nesehranosti týmu. Byli jsme mladý mančaft a starších hráčů bylo málo. Byl jsem tam jen já, Michal Černý a až pak v průběhu přišel Václav Meidl.
Tři sezóny jste byl kapitánem Jestřábů, dá se říci, že vsetínský odchovanec Lukáš Duba se z velké míry cítí „Kuželkou“ se vsetínskou, ale především i prostějovskou krví?
Kapitánem jsem byl, myslím možná všech šest sezón, ale to si nejsem úplně jistý. Kuželka mi začali říkat ve Vsetíně po tátovi a poté se to přeneslo sem do Prostějova. A můžu říct, že Vsetín a Prostějov beru úplně stejně,i když jsem rodák ze Vsetína.
U A-týmu však končíte pouze v hráčské pozici, u kádru zůstáváte. Můžete naznačit, co bude Vaším úkolem a obsahem práce?
Mým úkolem bude se starat o hráče, ať mají veškerý servis, od broušení bruslí, masáže a další. Je potřeba, aby hráč měl vše, co potřebuje, je nutné, aby se soustředil jen na hokej.
Inspiroval jste se částečně ostatními bývalými spoluhráči, kteří se taktéž angažují v realizačních týmech? Třeba Martin Kotásek dělá ve Zlíně vedoucího mužstva…
Vím, že to dělá více bývalých hokejistů a zrovna Kotas ve Zlíně je toho příkladem, že to tak je. Je to zase práce u hokeje a když jste u hokeje od 5ti let, tak to beru tak, že budu pokračovat, sice už ne jako hráč, ale takto.
Jaké to bude to teprve uvidím, každopádně hokej mi bude chybět, to asi mohu potvrdit již nyní.
Neuvažoval jste, že byste si vedle této práce zkoušel někde v okolí 2.ligu? I když, někde v okolí je asi nejblíže Valašské Meziříčí nebo Nový Jičín…
Samozřejmě, že uvažoval, takhle by přemýšlel asi každý hokejista (úsměv). Problém je ten, že 2.liga má stejné hrací dny, jako 1.liga a to určitě nejde skloubit. Ale třeba nějaký krajský přebor někde se najde.
Některé týmy, které ukončili sezónu již v březnu, odstartovali 27. dubna letní přípravu. Jak vnímáte „opět“ okolnosti kolem setrvání seniorského A-týmu ve městě?
V Prostějově musí být hokej, protože ve městě je to sport číslo 1. Sezóna nebyla dobrá, ale bude jenom líp, takže věřím, že hokej tady samozřejmě bude zachován!
V průběhu tohoto týdne má být představen i nový realizační tým A-mužstva a postupně snad i kádr. Již máte informace, jaké budou cíle do sezóny?
Zatím nic nového nevím, ale určitě budou větší cíle, než ve skončené sezóně.
A poslední otázka na závěr. Dokážete si tipnout kolik mistrovských zápasů jste za svoji kariéru v Prostějově odehrál?
Tak to jsem trošku zaskočen, takovou otázku jsem dlouho nedostal. Fakt nevím, tady ty statistiky jsem nikdy nepočítal. Ale tipnu si, něco kolem 326?
Solidní tip, dle mých neoficiálních statistik 326, vyberte prosím jediný, jenž Vám na vždy zůstane v paměti.
Tak to už vůbec nevím, těch zápasů bylo hodně. Ale určitě tam je poslední zápas finále s Přerovem, když jsem dal gól na 3:2 v Přerově tam, kde mě „milují“. Vyhráli jsme tehdy 2.ligu a čekala nás baráž a následně postup do 1.ligy.
