Hokejový dotazník Lukáše Luňáka

Hokej pro mě znamená: Každodenní výzvu společně s tou partou pětadvaceti kluků něco dokázat

K hokeji mě přivedl/a: Asi táta, ale tréninky se mnou ze začátku objížděla mamka.

Hokejové začátky: S hokejem jsem začínal v Olomouci asi v sedmi letech.

Oblíbení trenéři: Nejraději vzpomínám na pány Hořavu a Rulíka. Oba dva se vzájemně výborně doplňovali. Hrát pod nimi byla radost.

Nejhezčí hokejový zážitek: Teď byly Vánoce, tak mě napadá moje účast se Spartou Praha na Spenglerově poháru. To byl krásný zážitek. Pak taky samozřejmě postup s Prostějovem do první ligy.

Nejhorší hokejový zážitek: Asi předminulá sezóna v Prostějově, kdy jsme se zachraňovali posledním zápasem v sezóně. Tlak a stres byl obrovský, ale konec byl šťastný a to je důležité.

Gól, na který nikdy nezapomenu: Můj první extraligový gól za Spartu, který jsem vstřelil Kladnu. Na ten budu vzpomínat celý život a z těch prostějovských, to bylo minulou sezónu proti Havířovu na 3:1. Dvě minuty před koncem zápasu jsme ujeli s Matýskem dva na jednoho a ten gól pro nás znamenal jistotu přímého postupu do play off.

Největší motivací pro mě je: Mít z hokeje radost a radost se z pravidla rovná úspěch.

Můj rituál před zápasem: Je jich mnoho, ale kdo chodí pravidelně na hokej tak si možná všiml, že po týmovém pokřiku jezdím do rohu hřiště a tam k sobě mám takovou rozmluvu. Každopádně jak říkám, je toho více.

Číslo na dresu pro mě znamená: Moji vizitku.

Nejvíce se v životě bojím: Strach a obavy jsou jen výplodem naší hlavy - to mi jednou řekl jeden moudrý muž.

Nejvíce mě dokáže vytočit: Z pohledu hokeje na tuto otázku neznám odpověď.

Jsi pověrčivý?: Ano.

Záliby: Rád čtu a když je čas, tak rád trávím čas se svými přáteli.

Hokejové cíle: Osobní cíl už nemám. Chci být s Prostějovem úspěšný.

Nejlepší parťák v kabině: Dlouhodobě Mates Venkrbec. Pak také Marťa Novák a Lukáš Krejčik. Ale celkově si myslím, že naše kabina má spoustu parťáků.

Přezdívka v kabině a jak vznikla: Luňas. A jak vznikla? Mám prozření, že od mého příjmení. :-)

Nejlepší hokejista ČR je podle mě: Každý by řekl Jaromíra Jágra, to je bez debat. Já ale vždy uznával spíše hráče, kteří měli podobné fyzické předpoklady jako já. Tak musím říct Davida Výborného, se kterým jsem měl navíc to štěstí potkat se v jednom týmu.

Nejlepší hokejista na světě je podle mě: Pavel Datsyuk. Je to prostě nádhera, jak je všestranný. On je pro mě velkou inspirací.

Nejoblíbenější soupeř: Z pověrčivosti nemám.

Nejméně oblíbení soupeř: Z pověrčivosti nemám.

Mým hokejovým vzorem je: Tady bych se vrátil k jedné z předchozích otázek. Tedy Pavel Datsyuk. Někdy, když potřebuji zvednout náladu, tak si pustím jeho videa na YouTube a hned si říkám, jak je ten hokej vlastně jednoduchá hra.

Kdybych si mohl zahrát s kýmkoliv na světě, byl by to: Pavel Datsyuk.

Kdybych nehrál hokej, tak bych se chtěl živit jako: Pravděpodobně moderátor. To by mě bavilo. Jsem totiž poměrně mluvný typ.

V hokejové kariéře mě nejvíce podporuje: Rodina a blízcí přátele