Vyjádření sportovního manažera Jiřího Vykoukala k příchodu Štefana Žigárdyho

Jsem rád, že se mi podařilo získat člověka, který se chce v hokeji někam posunout a doufám,
že posune i naše gólmany. Věřím tomu, že spolupráce bude prospěšná a že kluci udělají zase krok
do předu.

Kariéra Štefana Žigárdyho

Štefan Žigárdy svou hokejovou kariéru započal v roce 1999 v barvách Ytongu Brno, kde se rozhodl pro roli brankáře. Jeho kroky vedly s juniory za Vsetín, kde strávil čtyři roky z toho rok
v reprezentaci.

Od roku 2003 hrál seniorskou soutěž, prošel Novým Jičínem, Olomoucí, Opavou, Třincem.
Od roku 2004 oblékal dres Kohoutů Olomouc, odehrál zde dlouhých a úspěšných osm sezón.

V zahraničí si prošel jednu sezónu Slovenskou Nitrou a došel až do cílového GKS Tychy v Polsku, kde po příchodu během tří let vychytal dvě stříbra a jeden titul. V barvách GKS Tychy chytal čtyři roky a nyní se vrací zpět do česka.

Štefane, jste úspěšným gólmanem, proč jste se rozhodl přejít na druhý břeh a stát
se trenérem?

Děkuji za lichotku.To je celkem jednoduchá otázka. Už jsem nechtěl hrát v cizině, chtěl jsem být
se svou rodinou. Mám syna, kterému bude osm let a chtěl jsem s ním strávit jeho mladé roky.
To byla ta největší motivace, proč skončit s kariérou, věnovat se něčemu jinému a užívat si to, co život nabízí dál.

Je nějaká věc, která Vám na trenérech vadí a kterou jste si řekl, že nikdy dělat nebudete?

To víte, že ano. Vadí mi, když trenér nekomunikuje s hráčem. Je to velmi špatně a chtěl bych to mít tak, že si budeme gólmanem rovnocenně povídat o věcech, které je potřeba udělat. On bude respektovat mé názory a já budu slyšet a respektovat i jeho názory. Tak, aby to byla opravdu rovnocenná spolupráce dvou lidí, kteří si chtějí navzájem pomoci.

Co je podle Vás u gólmana klíčová vlastnost?

Klíčová vlastnost u gólmana je chytit puk :). Je to gólman a ten v žertu nepotřebuje nic jiného,
než chytit puk. Pokud to chcete specifičtěji, tak u gólmana rozhoduje hlava. Myslím si, že to nejsou jeho dovednosti, těch může mít každý spousty, někdo může mít víc talentu, někdo méně, ale o výkonu hokejového brankaře rozhoduje hlava a to, jak se dokáže soustředit a být připravený celých šedesát minut.

Co byste doporučoval jako nejlepší doplňkový sport pro gólmana?

Jakýkoliv sport, kde dokáže vypnout hlavu, kde dokáže přestat myslet na hokej a kde si dokáže užít život. Myslím si že je hodně důležité, aby hokejista, a´ť už brankář, nebo hráč v poli, dokázal dělat také něco, kde úplně zapomene na hokej, vypne a potom se vrátí na zimák s čistou hlavuou a je připravený a natěšený dělat práci, jakou má.

Vstupujete do vaší nové funknce s nějakým předseveztím?

Aby mě to bavilo. To je asi jediné, co bych od této práce chtěl. Aby mě naplňovala, aby mě bavila
a abych dokázal uplatnit myšlenky, které mám a mohl je předat brankářům.

Již jste se viděl s hráči?

Ještě ne. Zatím jsem se seznámil jenom s Jirkou Vykoukalem. S hráči se poprvé uvidíme až první týden, co budeme spolu na ledě.

Od roku 2012 jste hrál v zahraničí, jak se těšíte zpět do česka?

To už jsem odpověděl u první otázky, to byla má největší motivace vrátit se do česka. Velmi jsem se těšil. Jsem spokojený, že jsem strávil v zahraničí pět let. Dodalo mi to obrovské zkušenosti
do života, získal jsem tam spousty kontaktů, kamarádů. Zjistil jsem, že hokej může fungovat i trošku jinak, než jsme zvyklí v České republice. Byly to pro mě zkušenosti k nezaplacení. Do Česka
se vracím hlavně kvůli rodině a to byl můj největší hnací motor. Já jsem takhle založen, nešlo
to jinak skloubit. Vrátit jsem se chtěl a jinak to udělat nešlo.

Jak se těšíte na prostějovské publikum?

Těším se moc. Doufám, že zažiju tu "pekelnou" atmosféru i zdruhé strany, nejenom z ledu.
A ze svého pohledu doufám, že si ji užiji mnohem víc, než když jsem byl na ledě, ať už v soupeřových barvách, nebo v barvách Prostějova. Doufám, že to bude takové, jako když přijdete na rockový koncert a jste schopni vnímat tu perfektní atmosféru, vidět nadšené lidi a užit si to s nima. Ono to z ledu moc dobře během zápasu nejde.