„Je na nás, starších hráčích, abychom předali to, co jsme se naučili a pomohli těm mladším." říká Jiří Cetkovský po zápase se Vsetínem

Jirko, máš za sebou první zápas v dresu Jestřábů. Jaký máš ze svého výkonu pocit?

Cítil jsem se dobře a i když jsme utkání nezvládli, tak si myslím, že moje hra nebyla špatná.

Ty jsi měl třítýdenní zápasovou pauzu a naskočit hned proti Vsetínu, který má mladý tým plný “letců“, to musela být makačka. Čím nás přehráli, bylo to tou rychlostí a důrazem?

Je to nepříjemný soupeř, který na výbornou plnil taktické pokyny a trošku se divím, že jsou až devátí. Jejich hra určitě neodpovídala postavení v tabulce.

I v našem týmu máme méně ostřílené borce a ty se jim na tréninku celkem věnuješ. Snažíš se jim předat nějaké rady, tvoje zkušenosti?

Je na nás, starších hráčích, abychom předali to, co jsme se naučili a pomohli těm mladším. Takhle by to mělo fungovat nejen v hokeji, ale i ve společnosti. Starší by měli předávat svoje zkušenosti a mladí by se měli chtít učit!

Co mladým hráčům chybí?

Respekt, chuť do práce a zodpovědnost. Ti hráči, co si to uvědomili v 18-ti, 20-ti letech už jsou v extralize nebo hrají světový hokej a ti, co si to neuvědomili a myslí si, že ví všechno, se takhle vysoko nedostanou. Každý hráč na sobě musí makat a plnit svěřené úkoly. Dám příklad: když vystřelíš každý trénink o tři puky navíc než tvůj konkurent, tak za týden je to o 21 střel víc, za měsíc skoro stokrát více střel a za rok máš odstřílených o tisíc střel víc a to už je vidět!

Vrátím se ještě ke Vsetínu. Co bys řekl na jejich diváky?

Na Lapači vždycky byla dobrá atmosféra a je jedno, jestli se tam hrála extraliga, druhá liga nebo teď první liga. Fanoušci a celé Vsetínsko hokejem žije, lidé tam moc jiných příležitostí nemají a je to na tribunách vidět.

Ty jsi ještě v juniorech hrál v dresu Prostějova semifinále play-off se Vsetínem a lidi tam chodili i na juniorské zápasy. To musel být pro vás celkem nezvyk, hrát před tolika fanoušky?

Ani ne, my jsme na to byli zvyklí z našeho stadionu, který se pokaždé slušně zaplnil, když jsme postupovali v play-off. Možná teď chodí více lidí na Vsetín, ale je to hodně způsobeno tím, že tam je to sport číslo jedna a nic jiného tam není. V Prostějově si fanoušci vybírají z hokeje, fotbalu, basketu nebo volejbalu a proto je jich tu na zápasech o něco míň.

Letos sis poprvé v kariéře vyzkoušel zahraniční angažmá. Hrál jsi slovenskou extraligu v dresu Nových Zámků. Proč sis vybral Slovensko?

Chtěl jsem vyzkoušet něco nového, zaujal mě ten tým a bylo to relativně blízko.

Ty jsi ženatý a máš dvě děti. Mě by zajímalo, jaké to je pro tátu od rodiny být bez rodiny? Popiš prosím našim divákům ty skryté plusy a mínusy hokejové kariéry.

No, žena má svou práci, naše děti chodí do školy a tak zůstaly doma. Není to ideální varianta, ale takhle to ve sportu je. Má to dvě strany. Jsi od nich daleko, všechno musíš řešit přes telefon, dětem je smutno, tobě je smutno a není to úplně ideální. Na druhou stranu si trochu odpočineš od toho frmolu, co máš doma a soustředíš se jen na hokej. Já měl naštěstí za kariéru to štěstí, že jsem 12 let hrál v jednom klubu.

TEĎ SVIŽNÝCH PĚT Z PRVNÍ :

Technika nebo hrubá síla?

Hrubá síla.

Dobrej hit nebo poslat beka “na párek“?

Dobrej hit.

Nervák nebo flegmatik?

Flegmatik.

Pivo nebo víno?

Pivo, Medlešice.

Bolek nebo Lolek?

Lolek!

Jak se povede "Ceckovi" a celému týmu v dalším domácím zápase se můžete přijít podívat na vlastní oči ve středu 14.2. od 18hod na zimní stadion v Prostějově.