"Bylo to těžké utkání na udržení koncentrace a udržení tempa." říká Jan Starý po vítězném utkání s Třebíčí

Honzo, po výpadku na Vsetíně jsme doma porazili Třebíč, jak ten zápas vypadal z tvého pohledu?

Přišlo mi, že jsme začali strašně vlažně, ale naštěstí soupeř taky. Pak se to postupně zvedalo, ale i tak z toho mám smíšené pocity. Zaplať pánbůh, že máme tři body.

Utkání bylo hodně rozkouskované se spoustou přerušení. Čím to bylo? Byla to taktika Třebíče?

Těžko říct, mají tam pár zkušených hráčů a ten tým nehraje tak dopředu, jako třeba Benátky. Snaží se podržet puk a hodně si nahrávat. Pro nás bylo náročné pořád je napadat, ale zase z naší aktivity bylo spoustu zakázaných uvolnění. Bylo to těžké utkání na udržení koncentrace a udržení se v tempu.

Nemůžu se tě nezeptat na přesilovky, protože z nich dáváme hodně gólů, hlavně ty důležité. Co dělá naši přesilovkovou letku výjimečnou?

Já bych řekl, že zkušenosti a přehled ve hře. Výborně tam pracují Divoch s Nouzikem, to jsou oba borci, co umí nahrát, vystřelit i podržet si puk. To je výhoda pro mě i Ruďáka s Drťou. My musíme být pořád připravení na to, co vymyslí. Čekat nahrávku, u nich totiž člověk nikdy neví. Kolikrát už můžou střílet a oni vám to vrátí do prázdné brány a vy to musíte proměnit.

Jaká je tvoje role na přesilovce?

Hlavní úkol je, že bych měl dávat branky z prostoru mezi kruhy. Jinak tam dělám takovou volavku. Stahuji k sobě protihráče, protože soupeři už naše signály čtou. Já se je snažím rozhodit a jsem tam postavený na pomocnou přihrávku.

Dával jsi uklidňující branku na 3:1. Proti tobě stál brankář, co má opačný grad (rukavice v opačných rukách). Střílel jsi cíleně na vyrážečku?

Já Karla znám a chvíli před tím jsem ho trefil jenom do pupku. U té gólové střely jsem si to už pohlídal a trefil jsem to tam, kam jsem chtěl.

Ty jsi se k týmu připojil až na první mistrovský zápas v Přerově. Jak jsi tohle přeřazení z extraligy do WSM ligy vzal?

Já už viděl, jak se vyvíjela celá příprava a něco jsem tušil. Jsem moc rád, že o mě Prostějov projevil zájem! Každý hráč, kterého tohle potká, si musí uvědomit, že nosí na svých zádech své jméno a hraje o svoje angažmá. Já už jsem to říkal ve spoustě rozhovorech. Nedokážu nic vypustit a ani bych se sám sobě nemohl podívat do očí, kdybych neodvedl stoprocentní výkon pro tým, za který hraju. To je pro mě nejdůležitější. Odmakat to tak, abych mohl být sám se sebou spokojený. Za kariéru jsem měl spoustu zranění a jsem vůbec rád, že jsem mohl zůstat u hokeje. Chtěl bych ještě jednou poděkovat za to, že tu můžu být. Znal jsem tu pár hráčů a těšil jsem se na to, že si s nimi mohu zahrát.

Je ti 32 let, vyhrál jsi tři extraligové tituly, co bys poradil mladším spoluhráčům, pokud ztratí místo ve svém týmu a jdou hrát o soutěž níž?

Ve svém věku mají všechno před sebou, nesmí klesat na mysli. Jenom tvrdou prací, a je jedno v jakém týmu, si můžete to své místo vybojovat. Občas mi chybí to, že kluci nemají tolik chuti na sobě víc pracovat. Přece úspěch se dá udělat v každém týmu, v každé lize. Mě inspiruje příklad Tomáše Noska, který teď hraje NHL. Celou kariéru v Pardubicích tvrdě pracoval a po kempu v Detroitu zjistil, že na jedno místo je 30 kandidátů z celého světa. Mladí si musí uvědomit, že tady taková konkurence není a je o to větší šance prorazit. Takže tvrdě pracovat, nepřestávat věřit a mít z hokeje radost ať už hrajete kdekoliv.

Je o tobě známo, že na sobě hodně makáš. Co pro sebe děláš?

Před tréninkem je to většinou půl hodina až hodina, co na sobě pracuju (rozcvička, kolo, posilovna) a po tréninku tak stejně. Snažím se svoje tělo poslouchat a ono mi řekne, na co je potřeba se zaměřit. To je pro mě úplně zásadní věc. Teď s vámi v týmu pracují kondiční trenéři, fyzioterapeuti a to je skvělá věc. Dostáváte od nich spoustu informací a musíte je umět i přijmout – to je zásadní. Vyberete si pro sebe, co vám sedí a pomáhá. Vrátím se k tvé předchozí otázce na mladé hráče. U nich mě tato vlastnost úplně chybí. Zpracovat informace a poslouchat tělo. Není možné se na konci sezóny trenérů ptát, co mám dělat před tréninkem, když to dělám každý den od srpna. Každý hráč by měl za tu sezónu už vědět, co se dělalo, co potřebuje a co ho posune dopředu. Trenér přece nemůže chodit za každým hráčem a říkat stále dokola, co má dělat. Máme spoustu možností a nesmíme se je bát využít. Hrát hokej na pohodu je v dnešní době těžký, moc tomu nevěřím. Ono všechno, co tomu hokeji dáš, se ti vrátí, a když můžou makat Crosby nebo Stamkos, tak proč bych takhle nemohl makat já? Ikdyž už nebudu hrát NHL, tak chci furt vyhrávat, být lepší než soupeř a bez té práce, prostě nejsou koláče.

PĚT Z JEDNÉ

Improvizace nebo nacvičená věc?

Improvizace.

Zápěstí vs příklep?

Zápěstí. Já příklepem naposledy střílel snad v dorostu.

Dát gól střelou nebo vymíchat brankáře?

Střelou.

Nahrávka nebo střela?

Nahrávka.

Zrzky nebo Brunety?

Brunety.