„Já jsem před tou sérií věřil, že když předvedeme náš hokej, na naše možnosti, tak přes Kladno můžeme projít." říká po vypadnutí ze čtvrtfinále Tomáš Divíšek

Tomáši, co teď cítíte?

To je těžké popsat. Cítím jen obrovské zklamání. Máme půl dne po zápase a já se pořád nesmířil s tím, že téhle výborné partě právě skončila sezóna.

Jak bys zhodnotil sérii s Kladnem?

Myslím, že jsme na Kladno měli a ten sedmý zápas jsme si měli vynutit. Všechny zápasy byly o gól. Kladno bylo o malinko kompaktnější a rozhodovali malinké chybičky, kterých jsme udělali více. Hlavně ty naše výpadky ve druhých třetinách, a ikdyž nás Kuba Neužil neskutečně držel celou sérii, tak o těch pár gólů byli lepší. Myslím si, že se nemáme za, co stydět. My jsme do té série dali všechno, ale bohužel to nestačilo. Trošku nás opustila lehkost, ten hokej už nebyl jako v základní části a bohužel se nám nepovedlo přes Kladno postoupit.

Co si myslíte, že rozhodlo čtvrtfinále?

Já jsem před tou sérií věřil, že když předvedeme náš hokej, na naše možnosti, tak přes Kladno můžeme projít. Musím říct, že jsme v těch šesti zápasech, dvě nebo tři utkání neodehráli dobře. Ne bojovností, ale chyběla ta lehkost, lehce jsme ztráceli puky. Kladno hrálo od první do šedesáté minuty svůj hokej, což nám trošku chybělo. My jsme měli vždycky výpadek, vypadávali jsme ze systému a těch pár minut nás stálo výsledek.

Naši fanoušci se divili, že jsi nehrál posledních pár utkání základní části a teď už jim můžeme říct proč. S čím máš problémy a omezovalo tě zranění i v play-off?

Teď mě momentálně nejvíc trápí, že už je zítra volno a že nepůjdu na zimák… Každej má v play-off nějakou bolístku. Mám problémy s kolenem a musím za sebe říct, že jsem chtěl dát tomu týmu ještě víc, ale občas mě to zranění limitovalo a nemohl jsem tomu dát 120%. Mě to moc mrzí, ale když je play-off tak se nekoukáte na zranění. Člověk jde až na krev a pokud byla šance, že týmu můžu pomoc, tak jsem chtěl hrát. Máme úzký kádr, spousta kluků byla pořádně pobouchaná, ale pro úspěch bychom obětovali všechno. Já za sebe musím říct, že jsem takhle rozbitej v play-off ještě nebyl.

Po celou sezonu vaše letka drtila soupeře v přesilovkách a v play-off to gradovalo. Dali jste gól z každé třetí přesilovky. Kde se brala ta síla? Jak to, že vás soupeři nedokázali přečíst?

My jsme si řekli, že to budeme hrát furt stejně. Musím říct, že jsme o tom hodně mluvili, každej den, po celou sezónu. Kolikrát jsme se i pohádali, ale vždycky jsme si to dokázali vyříkat a šli jsme za jedním cílem. Kluci, co se mnou hráli na té přesilovce, jsou vynikající, každý měl svoji pozici, kterou si výborně plnil a musím říct, že takhle jsem si nerozuměl ještě s nikým. My, když jsme zkazili jednu, druhou přesilovku, tak jsme věděli, že tu třetí dáme. Musím říct, že jsme tak 80% branek, co jsme sehráli, tak chtěli zahrát a to se mi ještě za kariéru nestalo. Chci poděkovat klukům.

Jaká byla tvoje sezóna? Zdálo se, že Starý Divíšek nebyl v Nouzi 😊

No, na začátku sezóny byl Starý Divíšek hodně v Nouzi. Ten náš start, ikdyž to v přípravě vypadlo celkem slušně, to nebylo ono. Prvních 10 zápasů opravdu naše lajna nehrála dobře, do toho nás trenér rozhodil, fakt jsme nepomáhali týmu tolik, jak jsme měli. Bača nám, ale věřil, podržel nás a pak jsme se do toho dostali. Já být na jeho místě, tak se po nějakých pěti zápasech sám posadím. On nám věřil, furt nás tam dával. To toho člověka hrozně zvedne a my jsme věděli, že stojí za náma, že si nás vybral a snažili jsme se mu to vrátit jakýmkoliv způsobem. Ať už v kabině nebo na ledě a myslím, že se nám to povedlo. Já mu za to musím strašně moc poděkovat, že nás podržel, věřil nám a mluvil s náma.

Už jsi to zmínil jednou v odpovědi, ale co podle tebe bylo tím hlavním důvodem, že se vám s Nouzikem, Stardou, Ruďákem a Drťou,tak dařilo?

My jsme tam byli všichni zkušení hráči. Zkušenosti jsou potřeba, ale ti hráči na ledě si musí sednout i lidsky. Musejí se naučit spolu komunikovat a my jsme spolu o tom mluvili hodně. Občas jsme na sebe i řvali. Není to úplný pohlazení, když si něco říkáme, ale víme, že komunikovat je ku prospěchu věci a nám to hrozně pomáhalo. Díky tomu jsme si po celou sezónu věřili, že je sehrajeme tak, jak chceme a budeme rozhodovat zápasy.

Jak by jsi zhodnotil ročník 2017/2018 z pohledu jednoho z lídrů jestřábí letky?

Před sezonou jsme si řekli, jak by to mělo vypadat, kde bychom chtěli na konci sezóny být. Jak nám to ze začátku nešlo, tak jsme vydrželi pracovat furt stejně a pořád jsme věřili našemu plánu. Teď jsme se s klukama bavili o tom, že to byla dobrá sezóna, ale já si myslím, že ta sezona byla výborná. Podle mě všichni hráči, ikdyž to chvilku trvalo, se podřídili tomu plánu a uvěřili v něj. Byli zápasy, který jsme si neskutečně užívali. Jako například 7:2 proti Budějkám ,kdy se nám povedlo snad vše, co jsme chtěli.

Stejně jako vaše výkony na ledě, se zvedaly i výkony našich fanoušků. Máš pro ně nějaký vzkaz?

My, když jsme přijeli, tak ty první zápasy, tady nebyl kotel. Úplně jsem nevěděl o co jde. Za mě musím říct, že já o tom věděl prd, takže to nechci hodnotit, ale musím říct, že bojkot pro mě není řešení. Na druhou stranu ti lidi, co tady byli ze začátku nám neskutečně fandili. Ti, co stojí na druhé straně, nám dělali výbornou atmosféru. Pak když přišel kotel a skalní fanoušci, tak musím říct, že to bylo super! My hráči si to užíváme, když člověk nastoupí na ten zápas a uvidí tam to choreo přes celu tribunu. To se pak musí i občas usmát, protože je to odlehčení zápasu, hráče to ještě víc namotivuje odevzdat na ledě maximum.

Konec play-off bylo vyvrcholení i pro ně, protože ty chorea byly neskutečný a fanoušci do jednoho byli bombastický. Teď si vybavuju i jejich výjezdy ven, například ten do Liťáku v motýlkách. To byste se pak na ledě pro ně rozkrájel. My jako celej mančaft a já za sebe jim chceme moc poděkovat a jediný, co mě trošku mrzí, že na ty poslední zápasy nedorazilo malinko víc lidí, protože ty zápasy nabídly všechno, co hokej může dát.