Představujeme nového člena realizačního týmu Jestřábů, sportovní terapeutku Nelu Jančiarovou

Zeptám se hned na přímo. Jak se mladá žena dostane na zimní stadion?

Hokej miluji od malička. Už jako malá holka jsem chodila na zimák do oddílu krasobruslení a zároveň sledovala hokej. Navíc jsem chodila do hokejové třídy. Takže hokej jsem měla všude kolem sebe.

Jaké to bylo pro holku chodit do hokejové třídy?

Velice zajímavé. 😃 Za spolužáka jsem měla Antonína Honejska, se kterým jsme potom dlouhou dobu tvořili pár. Tam jsem měla možnost nahlédnout pod pokličku trénování sportovce a to mě inspirovalo, abych se věnovala sportovní kariéře.

Jaké sporty si dělala?

Kromě krasobruslení to byl volejbal, jízda na koni, tenis, bikini fitness a pak jsem se vrhla na trénování.

Co tě přivedlo k trénování?

Odmala jsem měla kladný vztah ke sportu, čerpala jsem informace od Tondy a potom jsem tyto poznatky pomalinku začala aplikovat na sobě. Neměla jsem na trénování žádné diplomy ani školy. Jsem typ člověka, který trénuje pocitově a ze začátku to bylo formu pokus omyl a naštěstí těch omylů nebylo mnoho. Když se nějaký stal, tak mě vždycky posunul dále.

Rozumím tomu, že si jako prvního svěřence měla sama sebe? To mi chceš říct, že se člověk může sám dostat až na mistrovství republiky a obsadit skvělé 4.místo?

Já to v té době strašně moc chtěla dělat! To byl hlavní motor a má ho každý, pokud se něčemu věnuje s láskou a vášní. V Prostějově jsem trénovala s trenérem, který také v tomto směru neměl žádné zkušenosti, ale oba jsme proto byli zapálení a během třech měsíců jsme to dotáhli až na republiku.

Nela Jančiarová druhá z prava.

To byl celkem raketový start!

Měla jsem civilní zaměstnání a do toho dvakrát denně trénovala. Prostě, když něco milujete, tak nekoukáte doprava ani doleva. Jenže na druhou stranu, a to byl jeden z těch omylů, jsem si odrovnala tělo. Absolvovala jsem během pár měsíců několik soutěží a tělo tento nápor nevydrželo. Před každým vystoupením musí člověk extrémně odvodnit tělo a pro mé ledviny to bylo devastující.

Tady si musela dostat cennou životní lekci. Jak si na to dokázala reagovat

To máš pravdu. V tomto období jsem si uvědomila a hlavně na sobě ověřila, že méně někdy znamená více.

Co ti do života dala tato kapitola?

Pro mě to bylo velice osvobozující. Poprvé jsem dělala něco na vlastní pěst a sama za sebe. Po zdravotních komplikacích jsem se rozhodla, že zkusím trénovat a šla jsem na kurz. Měla jsem obrovské štěstí, že hned od mého trenérského startu ke mě přišla Gábriela Erbenová (Mistryně ČR v kategorii Bikiny Fitness Masters a 3. místo na MS).

Osudové setkání?

Určitě se to dá říct. Začali jsme spolupracovat, když jí bylo 36 a neměla s fitness žádné zkušenosti. Prostě jen chtěla zpevnit tělo. Vytrénovat tělo není zase tak složité, ale u ní byl vidět obrovský posun i v psychice. To byla pro mě další životní zkušenost a moc jsem se toho naučila. Gába ze začátku o soutěžích nechtěla ani slyšet, ale společnou prací, jak fyzickou tak mentální, se odhodlala k prvním soutěžím a nakonec to dotáhla až k republikovému titulu a třetímu místu na MS.

Pro tebe jako trenérku to muselo být veliké zadostiučinění?

Snažím se každý trénink udělat, tak aby to daného jedince bavilo, abych z toho měla radost i já a to se pak vše přenese do výkonu. Pokud jako trenér věříte tomu, co děláte, tak tomu věří i vaši svěřenci a posouvají se dopředu.

Druhou část rozhovoru si budete moci přečíst v pátek, kde si budeme povídat o Nelině pozici sportovní terapeutka LHK Jestřábi Prostějov.