Podepsali oba talentovaní obránci!

Odchovanec prostějovského hokeje se po sezóně v Šumperku opět vrátil domů a na ledě od začátku patřil k pilířům obrany.

"Rozhodnutí bylo na klubu, protože já jsem měl ve smlouvě opci a klub se ji rozhodl uplatnit. Jsem za to rád, že přidám další sezónu doma," usmíval se po podpisu spokojeně Martin Pěnčík.

Pro kolegu Aleše Polednu byla minulá sezóna mezi muži premiérovou. Své role se zhostil skvěle a od vedení si vysloužil novou smlouvu.

"Smlouva mi byla nabídnuta a já jsem cítil, že je to dobré rozhodnutí. Máme super partu v kabině, takže to byl jeden z hlavních faktorů. Také dojezdová vzdálenost je fajn a celkově jsou tady skvělí lidé," neskrýval nadšení obránce Aleš Poledna.

Jsme rádi, že jsme byli tolik vytížení.

Bylo hlavním důvodem podpisu to, že jste dostávali na ledě hodně prostoru?

Pěnčík: Důvodů bylo víc. První bylo velké vytížení na ledě a výborné zázemí. A druhý byl ten, že jsem odchovanec a mám tu spoustu kamarádů, takže Prostějov pro mě byl priorita.

Poledna: Nějakou určitou roli to hrálo, protože každý by byl rád za tolik minut v prvním roce mezi muži. Ale úplně hlavním důvodem to nebylo.

V základní části ses stal nejproduktivnějším bekem týmu. Chtěl bys i v tomto pokračovat další sezónu?

Pěnčík: Je to super. Určitě bych v tom chtěl pokračovat. Ale chtěl bych hlavně úspěch týmu, to je důležitější.

Ve statistice plus mínus jsi mezi obránci skočil po základní části na skvělém třetím místě. Koukal jsi na tohle hodně?

Poledna: Občas jsem na to koukl, ale snažil jsem se vždy hrát co nejlépe do útoku i do obrany. Nakonec se z toho vyklubalo to, že jsem se dostal mezi 3 nejlepší v +/- po základní části a to mě potěšilo. Každopádně vždy za to může celý tým, protože bez něj bych se nedostal na taková skvělá čísla, jaké jsem měl.

První polovinu sezóny jste odehráli spolu a tu druhou poté v lajně po boku zkušených obránců. Byl tohle pro vás velký přínos?

Pěnčík: Ze začátku jsem hrál s Polim. Byli jsme hodně brusliví, ale někdy jsme až moc létali do útoku a to někdy vedlo k tomu, že jsme propadli a dostali z toho zbytečný gól. Na konci jsem hrál se Stáňou, to je zkušený hráč a věděl, že jsem hodně do útoku, takže mě nechal „vyblbnout“ v útoku a on to jistil ze zadu. To bylo fajn. Taky jsem rád, že jsem si to s ním mohl zkusit, protože mi předal nějaké cenné zkušenosti.

Poledna: S Pěnčou jsme začínali už od přípravy, takže jsme na sebe byli zvyklí. Věděli jsme oba, co si může ten druhý dovolit a co zase ne, kdy podpořit útok a nebo zajistit toho druhého, takže jsme byli celkem sehraná dvojice. Poté jsem hrál také s Tomášem Valentou a šlo vidět, že ten už má úplně jiné zkušenosti, protože věděl kdy a kam jít a to mi hodně dalo. Vysvětloval mi, kdy můžu vystoupit, nebo také kdy spíše zůstat trochu odstoupený. Od února jsem hrál s Kubou Kubešem a ten mi také si myslím hodně dal. Mohl jsem si víc dovolit a pokaždé, když se něco nepovedlo podle plánu, tak mi řekl nevadí, jedeme dál a nebojíme se hrát. Celkově si myslím, že zkušeností na první rok v chlapech bylo hodně.

Jste oba stále hodně mladí, tak co byste na sobě chtěli nejvíce zlepšit?

Pěnčík: Chtěl bych hlavně umět lépe rozlišovat kdy jet do útoku a kdy spíš zůstat vzadu. Jsem hodně útočný typ obránce a někdy si myslím, že už je to moc.

Poledna: Určitě bych chtěl hlavně zlepšit bruslení, střelbu, dále trochu více zesílit a být více kreativní.

Na závěr se zeptám, co si myslíte o baráži? V posledních dnech je to po jasné výhře Kladna hodně diskutované téma…

Pěnčík: Tak o baráži si myslím, že tým z Chance ligy nemá moc šanci postoupit, protože poražený extraligy je odpočinutý a plný sil, zato výherce si musel projít těžkými zápasy, které je stály hodně sil.

Poledna: Bylo jasné, že půjde vidět velký rozdíl mezi extraligou a první ligou, když prvoligový tým než dojde do baráže a v play-off odehraje skoro 20 zápasů, oproti extraligovému týmu které má 40 dnů pauzu. Ty síly jdou poté znát.