VENKRBEC: Potřebuji čas, abych zhodnotil svůj přínos

Matouši jak bys zhodnotil čtvrtfinálovou sérii se Zlínem?

Jako velmi vyrovnanou a otevřenou. Řekl bych, že v domácích zápasech jsme měli mírnou převahu a zápasy dobře rozehrané. Bohužel v prvním zápase jsme nedokázali udržet vedení. Soupeř využil dvě přesilovky, což jsou důležité faktory v play off. Ve druhém zápase to bylo 50 na 50 a soupeř dokázal využít první šanci v prodloužení. Ve třetím zápase nám nešlo nic naproti. Domácím samozřejmě nesmírně pomohly dvě brzké branky a poté už to zkušeně pohlídal. V celé sérii si soupeř zasloužil postoupit, protože dokázal na svou stranu dokázal překlopit několik detailů a ukázal také zkušenost.

Trenér Martin Janeček hovořil především o tom, že Zlín měl skvěle nastavený tým na play-off. Souhlasíš?

Neviděl bych to tak. Podle mého názoru toto nastavení udělá do jisté míry výsledek prvního zápasu. Vítěz získá klid, potřebné sebevědomí a zaměří se víc na to, co funguje. Poražený tým naopak znervózní a zaměří se víc na to, co je špatně. Jsem přesvědčený, že po první výhře bychom byli my v tom play off módu a soupeř musel něco měnit. Rozhodují maličkosti.

Po konci základní části jsi mluvil o tom, že výsledky ze základní části nehrají v play-off vůbec žádnou roli a musíme být skvěle připraveni, což se bohužel nestalo…

Jak jsem říkal. Hodně napoví první zápas. Podle mého názoru jsme byli dobře připraveni. Poslední tři kola základní části to jasně ukázala. Být připraven je ovšem pouhý předpoklad pro úspěch. Nic nezaručuje. Soupeř byl samozřejmě také dobře připraven, stejně jako ostatní týmy. Těžko si představit, že by někoho vrchol sezony nějakým způsobem zaskočil.

Celou sezónu jsi pravidelně nastupoval s Honzou Marunou. Jak ti seděla tahle spolupráce?

Řekl bych, že nám to spolu sedělo. Honza je nesmírně platným hráčem. Málokdo dokáže tento typ borců adekvátně využít a taky ocenit. Oba se snažíme hledat způsob, jak týmu nejvíc pomoct. Jsem moc rád, že jsme se spolu potkali v týmu, protože se jako soupeři známe celou kariéru a rozumíme si i mimo led. To bych ovšem mohl říct o celé řadě dalších hráčů z loňského i letošního týmu.

V Prostějově jsi odehrál již 8. sezónu a poslední 2 sezóny jsi nevynechal jediný zápas. Jaký je tvůj recept na takto skvělé předcházení nemocí a zranění?

Na prvním místě musím v tomto ohledu dát obrovský kredit kondičním trenérům, kteří tady poslední dvě sezony působili. Skvělou práci loni odváděl Martin Finkes a na jeho práci navázal v letošní sezoně Radek Vyskočil, který přinesl ještě několik nových prvků. Je jen Radkova zásluha, že je v pořádku můj loket, který mě trápil několik měsíců. S jeho pomocí jsem byl za dva týdny v pořádku. Stejně tak pomohl několika dalším klukům. Nesmírně na sobě pracuje. Někdo si myslí, že kondiční trenér je poučený tělocvikář nebo bývalý hokejista a v mnoha klubech to tak bohužel i je. Kondiční trenér ovšem propojuje mnoho oblastí a je klíčovou osobu v oblasti prevence zranění. Co se týče mého přístupu, tak klíčové je být napojený na svoje tělo a naslouchat signálům, které člověku dává.

Přidáš v našem klubu 9. sezónu?

V tuto chvíli k tomu mám asi stejně blízko jako daleko. Nějaké jednání s panem majitelem proběhlo, ale spíš v duchu hodnocení uplynulé sezony. Já potřebuji nějaký čas, abych si sám pro sebe zhodnotil svůj přínos a chuť pokračovat. Teprve potom přijde na řadu jednání, jestli a za jakých podmínek bych pokračoval. Jedná se o roční investici majitele stejně tak jako investici úsilí, energie a tvrdé práce hráče, takže je potřeba vše dobře promyslet. Právě v této fázi se teď nacházím.