Ze Sokolova si odvážíme dva body!

Druhý letošní zápas proti Sokolovu jsme odstartovali usazením v útočném pásmu, kde naše první pětka zlehka prověřila připravenost brankáře Habala. První velkou šanci utkání měli na svědomí hráči Baníku, kterým se podařilo ujet do přečíslení dvou na jednoho. Vrdlovec se z levého křídla snažil najít svého kolegu Kružíka, bruslícího na druhé straně kluziště, přihrávku ale vlastním tělem zablokoval Tomáš Hanousek, a postaral se tak o vyřešení hrozícího nebezpečí. V sedmé minutě se puku ujala první formace, která se zasloužila o otevření skóre zápasu! První kombinace mezi Davidem Ostřížkem a Jirkou Fronkem ještě gól nepřinesla, když ale naší devítce napodruhé nabil na hokejku Vilém Burian, už to byla jiná písnička. Fronk se v mezikruží opřel do střely bez přípravy, trefil se k levé tyči Habalovy branky, a zařídil nám vedení 1:0. Tento stav ale dlouho nevydržel, protože chvíli po vstřeleném gólu dostal Sokolov k dispozici přesilovku, kterou dokázal využít zásluhou Kružíka. Jenomže ani stav 1:1 se na tabuli neohřál dlouho. Za naší brankou se totiž po minutě a půl zmocnil puku Kružík, který ho následně poslal do před brankového prostoru, kde se v tu ránu objevil samotný Václav Adamec. Jeho následná střela zápěstím otočila skóre zápasu ve prospěch Sokolova. Daleko od vyrovnání nebyl při vlastním oslabení Vilém Burian, který vystihl rozehrávku Baníku a ocitl se tváří v tvář s brankářem Habalem. Ten byl ale v tomto souboji úspěšnější. Prostor mezi třemi tyčemi tento muž dokázal ubránit i během následující přesilovky našeho týmu, a po první dvacetiminutovce jsme tak odcházeli do kabiny s jednobrankovým mankem.

Do druhé třetiny oba týmy vstoupily o něco umírněněji, než jak sehrávaly druhou polovinu úvodního dějství. Rozhodně ale nebyla nouze o šance, které jako na běžícím páse produkoval náš Jirka Fronk. Ten se nejprve pokusil objet branku a takzvaným „michiganem“ dostat puk nad rameno domácího brankáře, a když mu to nevyšlo, zkusil to pár vteřin později tvrdou ránou z osy hřiště. Habal měl ale v obou případech lapačku na správném místě a schovával v ní jeden puk za druhým. Na konci sedmadvacáté minuty jsme se potřetí v zápase museli potýkat s početní nevýhodou, protože za hákování musel jít na trestnou lavici Zdeněk Doležal. V samotném závěru našeho oslabení se sokolovští nadchli k náporu, který vyústil snad ve tři po sobě jedoucí střely, Marek Štipčák byl ale přesně tam, kde jsme ho potřebovali a nedovolil domácím navýšit vedení. O jeho kompletní smazání jsme bojovali na přelomu první a druhé poloviny zápasu, kdy jsme početní výhodu dostali k dispozici také my, puk jsme při ní za brankovou čáru ale nedostali. Ani v posledních minutách prostřední periody se nám nepodařilo přestavit dlouhý tlak ve vstřelenou branku, a domácí tak před poslední částí stále vedli o jeden gól.

To jsme potřebovali co nejdříve změnit, a tak jsme se už od buly, které odstartovalo třetí třetinu, drali do útočného pásma. Při jedné z takových akcí se snažil v před brankovém prostoru tečovat střelu Račuka Kuba Illéš, kotouč si ale i přes změnu trajektorie dokázal najít a uschovat Vladislav Habal. Rozhodčí pak už po čtvrté v zápase sáhli do sestavy domácích, ze které tentokrát odeslali za katr Jana Mlčáka. Toho patnáct sekund před návratem na led navíc doplnil jeho kolega Robert Šlechta, který byl zvolen jako zástupce domácích pro odpykání trestu za příliš mnoho hráčů na ledě. Nedisciplinovanost Sokolova jsme ale ani v jednom případě potrestat nedokázali a nadále jsme svého soupeře museli dohánět. Když do konce základní hrací doby zbývalo asi jedenáct minut, podařilo se nám sehrát pasáž, během které jsme uzamknuli hokejisty Sokolova ve vlastní obranné třetině a ze všech pozic jsme hledali, kudy by šel kolem domácího gólmana propašovat puk do branky. Komplikace ale přinesla dvaapadesátá minuta, a to v podobě vyloučení Tomáše Jiránka, který se provinil nedovoleným bráněním. Oslabení jsme i za pomoci brankové konstrukce zvládli přečkat a co bylo hlavní, došlo také na vyrovnání! Honza Maruna po vyhraném buly v útočném pásmu objel branku, a přesnou přihrávkou našel nikým nekrytou hokejku Tomáše Jiránka, který v před brankovém prostoru na nic nečekal a rychle zasunul puk k levé tyčce, čímž v šestapadesáté minutě srovnal stav utkání na 2:2. Za tohoto skóre se v Sokolově nastupovalo do prodloužení.

V nastaveném čase se ani jeden z týmů nikam nehnal. Při hře tří proti třem si všichni byli vědomi toho, co za škodu by mohla napáchat jediná malá chybička, a tak se jí sebevíc snažili vyvarovat. Po dvou minutách se však puku ujal Matouš Venkrbec, mistrně si obhodil jednoho z obránců a posunul ho na Tomáše Drtila, který nám z osy hřiště vystřelil bonusový bod za výhru v prodloužení!

Ohlasy trenérů

Tomáš Mariška - HC Baník Sokolov: Máme za sebou velmi náročné utkání, zejména po fyzické stránce. Stál proti nám velmi fyzicky urostlý tým. Pro nás to samozřejmě byla zkouška, ve které si myslím že naši hráči obstáli velmi slušně. Dokázali jsme se soupeři vyrovnat v soubojích, i když nás to stálo spoustu sil. Průběh utkání jsme kvůli jedné naší chybě prohrávali o branku, ale dobrou hrou jsme se dokázali vrátit do zápasu a po většinu utkání jsme pak vedli. Škoda jen, že jsme nedokázali zvládnout ještě tu úplnou koncovku a z jedné situace jsme si nechali vyrovnat..Co se týče prodloužení, tak tam si myslím, že jsme měli první šanci my, kterou jsme neproměnili a hosté poté z první šance gól dali, což rozhodlo výsledek utkání. Prostějov mají samozřejmě postavený tým trochu jinak, než my. Mají tam starší zkušené hráče, kteří mají parametry jiné, než naši hráči jak výškově, tak váhově. Samozřejmě ten zápas vyzníval spíš v jejich prospěch, ale jak jsem již zmiňoval, tak naši kluci se k tomu postavili velmi dobře a dokázali jsme se s těmi souboji popasovat a až na závěr toho zápasu jsme dokázali ty situace uhrávat. Musíme být pokorný a musíme uznat i kvalitu a sílu soupeře. Myslím si, že z tohoto těžkého zápasu je každý bod pozitivní a bereme ho do tabulky.